Ježíš Kristus dal vše, abychom mohli žít aneb o ztrátě a Zlu..

Tupili ho, ponižovali, bili a mučili, ale on se nikdy nemstil. Nikdy neoplácel zlo zase zlem. Pro dnešní dobu nepochopitelné, hlavně pro některé lidi. Hlavně ty, co uvažují černobíle.

Jsi se mnou nebo proti mě.

Ježíš takhle nikdy neuvažoval. Ani nemohl, protože byl Boží Syn.

Jeho Otec ho poslal na zem, aby svědčil lidem o Něm a bezpodmínečné Boží lásce.

Jeho Otec ho poslal, aby lidi spasil a zachránil nás před hříchem.

Hříchem, který už v Ráji stál Evu a Adama to, že ho museli opustit.

Někdy je život hodně krutý a někdy i hodně zlý.

Někdy jsou takoví i lidé.

Bohužel.

Každý jsme někoho takového asi potkali.

A máme vždycky jen dvě možnosti.

Snažit se domnělou nespravedlnost nějak vyřešit vlastními silami nebo třeba odpustit.

Někdy se můžeme snažit o oboje.

Někdy stejně náprava není možná a někdy na odpuštění nemáme sílu.

Někdy člověk může chvíli i nenávidět, protože se brání ztrátě milované osoby a trvá mu svoji ztrátu zpracovat.

Někdy je život zkrátka nesmírně těžký.

Bůh nám však nabízí řešení v každé minutě našeho života.

Slibuje, že nás podrží.

Slibuje, že vysuší naše slzy.

A slibuje i nápravu.

A pokud On už uzdravil naše srdce, tak ví, že my se mstít nikomu nikdy nebudeme.

Jenom, i když se slzami v očím, propustíme z našich životů ty, které jsme hluboce milovali.

Propustíme ty, kteří tam už bohužel nepatří..