
Celý život píšu. Myslím, že jsem si toho nikdy ani moc nevšimla, jak mi to jde překvapivě snadno.
Už jako malá jsem rýmovala každé přání babičkám a dědečkům k narozeninám.
Sepisovala ve třetí třídě deník ze školy v přírodě a slohovky jsem sypala z rukávu.
A taky jsem uměla hodně věcí okecat. Hlavně při zkoušení. Ano dar slova mi byl nějak dán.
Horší je, když po letech nějak ztratíte dar vlastního slova pro svůj život.
Příliš jsme byli vychováváni a srovnáváni společenskými statusy či tituly. Už máš aspoň Bc. či Mgr. a co socky máš aspoň dost sledujících neboli lidově přeloženo potencionálních zákazníků?
Titul Mgr. mám. Dokonce ze sociální a mediální komunikace a žurnallistiky.
Nejsvobodnější se však cítím při psaní, skládání hudby, hraní na klavír a zpívání.
Někdo píše lehce a jiný ne. Ano máme i IA, ale ta díky Bohu zatím nemá emoce.
Nenapíše vám uprostřed noci nádhernou píseň, kdy se vám valí slzy po tváři, otisknete svou duši na papír a pak kousek po kousku složíte a nahrajete novou píseň.
Mé nejlepší písně a písňové texty vznikají hlavně v noci.
Prostě to tak mám. Přijde na mne múza a musím ten text prostě napsat a pak ho předat do hudby.
Celou noc většinou strávím u klavíru.
Ano. Někdy se mi nechce. Ve dvě v noci se mi někdy chce vážně spát. 🙂
Ale každá moje nová píseň si jednu probdělou noc myslím zaslouží..
E-book zdarma
Jak začít hrát na klavír a najít správného učitele