Blanko, tak já ti zahraju ten Top Gun aneb když děti klavír prostě baví..

Už se zase přiřítili na hodinu klavíru.

Katrin a Eda, moji oblíbení žáčci. Chodí do alternativní školy, a proto jsou asi tak v pohodě.

K Vánocům mi přinesli vyrobené dárky ze školy a další přání s klavírkem. Jsou prostě šikovní.

Učila jsem je i mezi svátky a tak dostali za úkol přinést a pochlubit se hračkami, které májí rádi.

Takže jsem o pauze od hraní na klavír jezdili s autem na ovládání a obdivovala jsem panenku v invalidním vozíku.

Ptala jsem se proč Katrin chtěla panenku na vozíku? Prý hezky jezdí. 🙂

Eda má talent a začal se snažit, protože jsem začala být trošku přísnější.

Katrin má problém s notami, a tak je postupně zdoláváme.

Naštěstí kromě psaní do notového sešitu dnes existuje spousta metodických pomůcek a her, jak ty noty zdolat.

Třeba takové notové člověče, nezlob se.

Když učíte sourozence, tak je to pro pedagoga sice náročnější, protože metodicky musí každé dítě vést trochu jinak, když jsou věkově i hrou na jiné úrovni.

Ale když začínáme s výukou hudební nauky i klavíru od začátku, tak spoustu hudebních her jde dělat společně. 🙂

Děti rádi soutěží a zapomínají, že se tak i učí.

A klavír je pak prostě baví..