A já jsem to velké štěstí měla..

Letos to budou první vánoce, kdy už tu nebude moje nejlepší kamarádka Miluška, která letos zemřela ve věku 93 let.

Hodně mi chybí a už jsem o ní napsala i píseň, ale zatím ji nedokážu moc zpívat, asi je ještě brzy.

Vánoce jsem vždycky slavily ještě s mojí maminkou, které taky moc chybí. Tři Mušketýři. Byly jsme tři ženy, které si měly, co říct.

Byl to nejlepší den v roce, když jsem si sedli ke štědrovečerní večeři a jedna přes druhou si něco sdělovaly a u toho v pozadí běžela Pretty woman.

Moudrost, nadhled, pokora, tak bych asi popsala Milušku. Samozřejmě jsme se někdy dokázaly pěkně pohádat, když jsme spolu v něčem nesouhlasily.

S Miluškou se dalo hovořit o všem. Mužích, životě, Bohu, historii, společnosti, politice či přátelství.

Vlastně nevím, zda bychom mohly mít takové přátelství, kdyby nás nedělil věkový rozdíl 46 let.

Asi bychom se pořád dohadovaly nebo taky ne.

Letošní vánoce mi bude moc chybět. Můžete si koupit dárky, jet na drahou dovolenou nebo se snažit o úspěch či kariéru.

Ale potkat někoho, kdo se opravdu zajímá o lidi a má vás hluboce rád, tak to musíte mít vážně štěstí.

A já jsem to velké štěstí myslím měla..