Poslední roky jsem se věnovala hlavně výuce hry na klavír, psaní a skládání nových písní. Moje cesta se ale mění a čeká mě hodně práce na dodělání mých vlastních písní a debutovém albu.
Neskrývám, že poslouchám asi i skládám hlavně popové balady, ale dlouho jsem nebyla na žádném živém koncertu.
Pojem písničkář se dá myslím chápat různě, ale Eva “ Blondýna “ Suková je ztělesněním toho nejlepšího, co si u folku a v autorské tvorbě můžeme představit.
Zpívá a hraje srdcem a díky svému dramatickému vzdělání a talentu disponuje živým a srdečným kontaktem s publikem.
Recituje své básně, uvádí pozadí vzniku některých písní a na první poslech i pohled to vypadá, že chce své posluchače hlavně bavit.
Myslím, že to je jen ale zdání. Její texty mají v sobě moudrost a hluboká poselství, která Eva nabízím svým posluchačům jaksi skrytě, třeba až v poslední sloce či verši.
Její bezprostřednost a vtip musí diváky okouzlovat stejně jako upřímná lidskost, která se může v jiných hudebních vodách, zdát na míle vzdálená.
Píseň Modrý trolejbus od Bulata Okudžavy, který Eva Suková sama přetextovala nebo píseň Výprava z jejího debutového alba Nevolej mi do nebe, bylo myslím to nejlepší, co Eva na svém koncertu v Kaštanu v Praze nabídla.
A nejen ona, Duo Honzy Jíchy bylo stejně tak důstojným partnerem jejich společného koncertu, ale o nich třeba příště.
Foto: Jiří Benedikt
E-book zdarma
Jak začít hrát na klavír a najít správného učitele